Smíš se hřát svou slávou

Lojzíci

1:Tak sedím prGý než balvan hCůř,
hlas v uších znDí jak z temných snGů,
proč šel jsem sám, nadšen a rCád,
pán rozkázDal: máš jít se prGát.
R:SmH7íš se hřát svou slCávou, jako dřDív svět v rukou mGít,
smH7ích nad bílou kCávou teď sklízí Dúdiv víc než táhlý stGín.
2:Co déšť mi psal na záda má,
je to už dávno, jak se zdá,
měnil bych rád, co můžu dát,
však musím dál, nesmím se vzdát.
3:Píšu ti rád a v řádcích mých
uslyšíš znít můj hořký smích,
chtěl bych tě mít víc než kdy dřív,
však úděl můj nám brání žít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:08.405+00:00
Výsledky hledání: